| John Boyne (překlad: Petr Štádler)
Dům na tajemném místě Aušvic, kam se přestěhuje rodina devítiletého Bruna, protože tam jeho tatínka převelel nadřízený Fíra, je oproti Berlínu ztělesněním nudy. A z nějakého důvodu má vedle sebe zdánlivě nekonečný plot, na jehož druhé straně je chlapec Šmuel, se kterým se Bruno brzy spřátelí.
Nebudu nic nalhávat, je to smutný.
Zvolení chlapecké postavy dělá příběh ještě smutnějším, protože jsou to právě ony bezbranné děti (nebo zvířata), které v nás probouzí nejvíce sentimentu.
Jedná se o těžké téma holocaustu vyprávěné z pohledu devítiletého chlapce, který situaci kolem sebe ještě nedokáže pochopit, a tak jeho největším problémem zůstává nekončící nuda v domě, který ani trošku nemá rád. Přestože je příběh vyprávěn tímto bezstarostným způsobem, působí od začátku pochmurně. Nedokážu objektivně posoudit, zda je to díky atmosféře tajemného domu, a nebo kvůli tomu, že onen Fíra i Aušvic nejsou ničím vymyšleným a ve skutečnosti se toho odehrávalo tisíckrát víc, než je v knize nastíněno.
Co o knize ostatně povídá sám autor si můžete přečíst zde.