| Ernest Cline (překlad Olga Staníčková)
Ahoj náhodný kolemčtoucí. Nejsi nerd? Tak to sem radši ani nechoď.
Nikdy jsem nečekal a ani nedoufal, že bych mohl číst knihu o hrách. Vždycky jsem si říkal, že si radši „knihu“ zahraju, než přečtu. Pak ale přišel čtenář(ka) a ukázal mi Ready Player One (respektive koupil). Nemohl jsem a ani nemůžu být od té doby víc vděčný. Tato kniha mi otevřela dveře do úplně nového světa, ne jenom OASIS, ale také knižního světa, a přesně proto si pro ni najdu místo ve svém srdíčku, hned vedle čtenáře(ky – aby to nebylo až moc matoucí).
Zpátky k RPO.
Pokud jsi nerd, ať už poloviční pulčík nebo dospělý a urostlý muž z Rohanu, a k tomu máš rád knihy, je tohle přímo pro tebe. Kniha o prvních počítačích, konzolích a hrách až po Monty Python Holy Grail. Dokonalé. K tomu přidej love storku, ale takovou tu nerdskou, přes internet, akci, tunu referencí do nejrůznějších koutů minulého století, ale především hraní jedné velké hry. RPO vám ukáže kus historie, u toho vás pobaví a ještě si zahrajete, co víc si přát. Považuji se za velkého nerda, ale ruku na srdce, na tuhle knihu jsem i já krátkej.
Dokonale propojené sci-fi, fantasy, televizní seriály, filmy, hudba, anime komické postavy, zkrátka pro každého něco. V jaké jiné knize byste čekali létající auto DeLorean DMC-12 s kouskem z KnightRidera a k tomu najít bronzový meč (+5).
Znáte ten pocit, zvláště u her, kdy překlad vašich oblíbených pasáží je otřesný nebo se vám jenom prostě nelíbí, osobně si myslím, že se překlad opravdu vyvedl. Vždyť velikonoční vejce není zas tak špatně ne? Možná jenom můj pocit.
RPO ale taky poukazuje na dnešní komunitu, která se odvětví her vytvořila. Jsou tu tací, kteří by v tomto se mnou souhlasili, ale i tací kteří si chtějí pouze dokázat, že na internetu znamenají něco víc. Možná je to tím, že lidi neumí správně navázat kontakty přes internet, jako v reálném životě. Nebo to může přeci jen být, že lidi v této komunitě jsou prostě sociálně neschopní, jako třeba já. Kdybych někoho z vás potkal, asi těžko bych se s vámi dokázal bavit bez velké nervozity a nejistoty. Ale to není jediný problém na který ukazuje, samotní Sixráči mi připadají jako cheateři a no fair play hráči. Přeci jen v dnešní době, kdy byli hry uznány jako sport a jejich hráči jako atleti se mi pořád zdá, že by na pár věcech měla tato komunita zapracovat.
Každopádně. Skvělá kniha. 10/10 nerdůmDoporučuji.
Sláva Gunterům a nebuď Sixráč.
Čtenářova Dobrodružství 