VEGETARIÁNKA

|Han Kang

Koukám na ni v knihkupectvích přes rok, ale pořád jsem jejímu volání nějak odolávala a odcházela vždy bez ní. Dopadlo to tak, že jsem čekala do té doby, než vyšla autorčina Kde kvete tráva a já se pustila raději do té.

Teď jsem na Vánoce dostala nadělenou  Vegetariánku a já se konečně – KONEČNĚ dostávám i k ní. Obrazně řečeno. Ona totiž zůstala doma, já odletěla do Číny, takže společnost mi dělala její anglická audio verze.

Hlavní hrdinka Yeong-hye* není ničím zajímavá a představuje postavu poslušné manželky, dokud se nerozhodne přestat jíst maso a stát se vegetariánkou.

V tuhle chvíli (jak by řekl klasik a dalších tisíc lidí po něm, teď i já) se spouští řetězec událostí, kdy se tento její malý akt „vlastního myšlení“ stane osinou v zadku všech okolních lidí. Blízkých i cizích. Příběh je vyprávěn několika postavami. Začíná Yeong-hye a její manžel, postupně ale vidíme očima i její sestry a švagra. To jen příběhu dodává na síle, protože máme možnost číst myšlenky lidí z masožroutského světa, kteří se odmítají smířit s tím, že ve svém rodinném kruhu mají někoho, kdo opravdu nechce jíst maso. Taková nehoráznost!

Děj se postupně stává mnohem komplikovanějším a rozsáhlejším než ono pouhé vegetariánství, ale nebudu nic spoilovat. Prozměnu.

Tohle bylo silný. Ten příběh.
Silný a psycho.
Násilný. Erotický. Dechberoucí. Nepředstavitelný.
Obtěžkaný spoustou tabu (nejen) v korejské společnosti.

Hlavně když si uvědomíte, že se nemusí jednat zrovna o vegetariánství, může to být cokoli, co zrovna společností není přijímáno, něco, co je jiné, co je tabu.

Teprve tehdy dostane kniha své děsivosti.

A skvělosti.

*poslouchala jsem anglickou verzi The Vegetarian přeloženou Deborah Smith a namluvenou Janet Song se Stephenem Parkem, přepis je tedy anglický