PÍSEŇ KRVE

| Anthony Ryan

Ve Sjednoceném království je vedle slova krále ještě jedna věc, která je zákonem – Víra. Ta je spravována (nebo je na ni dohlíženo) šesti řády, z nichž každý se vyznačuje něčím jiným. Hlavní hrdina Vélin je v jedenácti letech odveden do Šestého řádu zaměřující se na vojenský výcvik – výcvik zabijáků a ochránců Víry.

Tohle – TOHLE – je úplně něco jiného něž umírněná YA s „a žili šťastně až do smrti“.

Anthony Ryan se předvedl opravdu jako mistr vypravěč. Knihu rozdělil do několika částí, z nichž každá začíná pohledem lorda Verniera, který nám retrospektivně popisuje životní příběh Vélina Al Sorny, až se nakonec vyprávění setká s přítomností.

Tyto krátké vsuvky přítomnosti mezi Vélinovou minulostí naprosto podněcují váš zájem číst dál a dál, co se jen dalšího stane a proč se vlastně Vélin s lordem Vernierem takto setkali.

Musím použít frázi „Mnoho otázek, málo odpovědí“, protože celá kniha jsou jen obrysy a střípky jednoho velkého příběhu, které získávají na jasnosti a zřetelnosti až s průběhem, některé z nich jsou plně zodpovězeny na konci, ale ve finále jich akorát vyvstává ještě víc a vy musíte prostě začít číst další díl. Neodoláte.

Co jsou lidé schopni udělat pro svou Víru, své bohy?

A co teprve pro moc?

Připravte se na spoustu krve, násilí, umírání, tvrdého výcviku, pletichaření, přátelství, Víry, lstí, Temných sil a hru Kešet.

Seznamte se s obávanými zabijáky, až příliš chytrým královským rodem, záhadně ochranářským vlkem, Šestým řádem a hlavně – s Vrahem Nadějného.