SKONCOVAT S EDDYM B.

| Édouard Louis| (překlad: Sára Vybíralová)

Musím přiznat, že se jedná o první knihu, kterou jsem četla, zabývající se homosexualitou. Román je rozdělen do dvou knih a následně do kapitol, ale i tak působí dojmem, že žádné uspořádání nemá. A možná právě proto je tak čtivá. Připomíná mi způsob, který je blízký všem, kteří někdy něco vyprávěli. Intuitivní. Tímto mi autor hodně připomíná J.D. Sallingera a místy i Bukowskiho.

I přes onu čtivost a srozumitelnost zůstává poněkud těžším čtením co do tématu, protože je vlastně autobiografickým vyprávěním autora. A co si budem, všechno nabude na vážnosti, pokud k tomu přidáte „podle skutečné události“. Na autentičnosti navíc přidávají i citace autorových rodičů a známých, ve kterých rozhodně není šetřeno vulgarismy ani hovorovým jazykem. A čím víc knihu čtu, tím víc mi stylem připomíná Bukowskiho.

Skoncovat s Eddym B. mapuje nejen život chlapce s odlišnou orientací, ale i život francouzské rodiny na hranici chudoby. Opilecký otec, matka snažící se nějak postarat o chod domácnosti, nicméně ani jeden z rodičů není vykreslován v nějakém dobrém světle.

Neustálá kritika hlavního hrdiny Eddyho Bellegoulle?? Při jeho prokousávání se dětstvím rozhodně není veselým ani úsměvným tématem. Ono ani hlavním cílem není rozesmát, ale „Pochopit za ty, kteří nechápou. Ukázat těm, kteří nevidí.“

Tak jako je první polovina knihy těžká a tíha hrdinových problémů na vás doléhá s každým dalším slovem, ve druhé polovině je to ještě markantnější. Nečekala jsem, že po přečtení DBC Pierra mi něco bude připadat odporné, ale některé části Skoncovat s Eddym mě opravdu šokovaly a znechutily. A právě tím dodaly knize na důležitosti, protože se jedná o věci, které nepovažuji za reálné a jsou pro mě jistým způsobem nepochopitelné, takže dá se říct, že Ukázat těm, kteří nevidí na mě dokonale pasuje a nutí mě to zamýšlet se nad tím, co vše se děje, aniž by o tom někdo vědět, co vše uniká naším smyslům, kolik věcí se tají. Třeba mi se znechucením a šokem dáte za pravdu, až se dostanete ke kapitole Kůlna.

Rozhodně se nejedná o knihu, kterou přečtete a za dva týdny už ani nevíte, o čem to vlastně bylo. Tady se ani nemusíte zamýšlet nad tím, co tím asi autor chtěl sdělit. Není to prázdný román. Je to silný. Plný emocí. S naprosto jasným autorovým záměrem.

Pochopit za ty, kteří nechápou.

Ukázat těm, kteří nevidí.