ARTEMIS

| Andy Weir (překlad: Michal Prokop)

I město na Měsíci potřebuje někoho, kdo bude pracovat a udržovat je. Součástí této třídy je právě Jazz, která celým příběhem provází. Přidrzlá, ironická, sarkastická, ale nadpozemsky inteligentní. A taky téměř na mizině. Logicky se snaží nějakým způsobem zbohatnout, a tak spolu s ní sledujeme její cestu za bohatstvím. Ne úplně férovou a dost o hubu, ale hooodně slušně placenou. Tolik k příběhu.

Nemůžu říct, že by Artemis byla nějakou extra napínavou knihou, abyste ji nechtěli odložit (jako například Rudou volavku), ale co jí chybí na napětí dokonale nahradí věda. Kniha je úchvatnou science-fiction. A Jazz tou správnou vypravěčkou.

Během čtení jsem se nespočetkrát udivovala nad tím, proč vlastně nebyla chemie nikdy můj velkej kámoš. V podání autora totiž zní jako ta nejlepší věc na světě (stejně tak fyzika) a já najednou chci být raketovým inženýrem, technikem a vědátorem. Nejlíp vším. Tak moc dobrý to bylo. Tak moc uvěřitelný, že při pozorování Měsíce věřím, že nějaká Artemis tam opravdu musí být.

Měsíční krajina a vůbec celkově život na Měsíci je pro nespočet lidí velmi vzdálenou představou, ale Artemis jej přibližuje a zobrazuje tak opravdově, že při čtení máte pocit, jako byste tam byli. Takže pokud byl (a nebo je) výlet na Měsíc vaším přáníčkem, bude Artemis takovou menší náhradou.